IČO na e-shopu: co musíte zveřejnit a kde
Podle § 435 občanského zákoníku musí každý podnikatel v informacích zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu — tedy i na webu e-shopu — uvést své jméno a sídlo a případně IČO. Nejde o volitelný údaj v patičce, ale o zákonnou povinnost, kterou dozorové orgány i zákazníci očekávají dohledatelnou bez pátrání.
Aktualizováno 8. 9. 2026
Co § 435 doopravdy vyžaduje
§ 435 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ukládá každému podnikateli uvádět na obchodních listinách a v informacích zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. E-shop je typický příklad takové informace zpřístupňované na dálku — povinnost se na něj vztahuje bez ohledu na to, jestli je provozovatel fyzická osoba, nebo s.r.o.
Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj — v praxi IČO — musí ho uvést také. Je-li zapsán ve veřejném rejstříku (obchodní, živnostenský), uvede i údaj o tomto zápisu; u obchodního rejstříku včetně oddílu a vložky.
Povinnost není vázána na konkrétní stránku webu ani konkrétní formulaci — podstatné je, že se zákazník k údajům dostane, aniž by musel pátrat mimo web samotný.
Jméno/sídlo a IČO (byl-li přidělen) musí být na webu, ne jen v obchodních podmínkách někde jinde nebo jen na faktuře po nákupu.
Kde na e-shopu tyto údaje obvykle patří
Zákon neurčuje konkrétní umístění, ale v praxi se dozorové orgány i zákazníci dívají na tři místa.
- Patička webu — nejčastější a nejspolehlivější místo, protože je vidět na každé stránce.
- Stránka „O nás" nebo „Kontakty" — pokud je z hlavní navigace snadno dohledatelná.
- Obchodní podmínky — dobré doplnění, ale samo o sobě nenahrazuje viditelnou informaci přímo na webu, protože podmínky si přečte málokdo před nákupem.
IČO samo o sobě nestačí
§ 435 nevyžaduje jen holé číslo IČO, ale jméno (u OSVČ jméno a příjmení, u firmy obchodní firma) a sídlo. E-shop, který uvede jen IČO bez jména provozovatele nebo naopak, povinnost nesplňuje celou.
Je-li provozovatel zapsán v obchodním nebo živnostenském rejstříku, patří k údajům i informace o tomto zápisu — u s.r.o. typicky „zapsaná v obchodním rejstříku vedeném … soudem v …, oddíl …, vložka …".
Jak si to na svém e-shopu ověřit
Otevřete svůj web v anonymním okně prohlížeče a zkuste bez přihlášení najít jméno provozovatele, sídlo a IČO — pokud vám to trvá déle než pár vteřin, zákazníkovi i dozorovému orgánu to bude trvat stejně.
Zkontrolujte, že údaje v patičce souhlasí s tím, co je skutečně zapsané v ARES pod vaším IČO — překlep v obchodním jméně nebo starou adresu sídla je snadné přehlédnout.
Naše bezplatná kontrola ověří, jestli jsou tyto údaje na statické verzi webu vůbec dohledatelné; pokud web údaje vykresluje až JavaScriptem (např. patička generovaná klientsky), kontrola to bere v úvahu a nehlásí chybějící údaj jako jistý nedostatek, dokud neověří vykreslenou hloubku stránky.
Časté otázky
- Musím IČO uvádět, i když nejsem zapsaný v obchodním rejstříku?
- Ano — § 435 se vztahuje na každého podnikatele. OSVČ uvede jméno a příjmení, sídlo a IČO; údaj o zápisu do rejstříku uvede jen ten, kdo v nějakém veřejném rejstříku skutečně zapsaný je.
- Stačí, když jsou údaje jen v obchodních podmínkách?
- Formálně to zákon nevylučuje, ale prakticky je bezpečnější mít je i přímo v patičce nebo na kontaktní stránce — obchodní podmínky čte málokdo před nákupem, a dozorový orgán očekává údaje snadno dohledatelné, ne zanořené v dokumentu.
- Jaký je rozdíl mezi § 435 OZ a informací o mimosoudním řešení sporů?
- Jsou to dvě různé povinnosti z různých zákonů. § 435 občanského zákoníku řeší základní identifikaci podnikatele (jméno, sídlo, IČO); § 14 zákona o ochraně spotřebitele řeší informování o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Obě musí e-shop splnit, ale nezaměňujte je.
- Musí sedět adresa v patičce s adresou v ARES?
- Uvedená adresa by měla odpovídat skutečnému sídlu zapsanému v příslušném rejstříku — jinak je informace zavádějící a povinnost fakticky nesplněná, i když nějaká adresa na webu je.
Prameny
- § 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník(otevře se v novém okně)
- § 14 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (informace o mimosoudním řešení sporů — jiná povinnost)(otevře se v novém okně)
Ohlídáme upozorňuje na to, co jde ověřit z veřejných stránek. Nejsme právní poradna a nejsme ČOI.
Zkontrolujte si vlastní e-shop
Zadejte adresu a za pár vteřin uvidíte, co jde z vašich veřejných stránek ověřit. Zdarma a bez účtu.
Další z příručky
- Reklamační řád: co v něm musí být a čeho se vyvarovat
Prodávající musí spotřebitele informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu reklamace. Jaké § tuto povinnost zakládají, co reklamační řád musí obsahovat a jaká ujednání jsou rovnou neplatná.
- Mimosoudní řešení sporů: co musí být v obchodních podmínkách
Obchodní podmínky musí zákazníkovi říct, kdo je subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, a uvést jeho adresu i web. Přesné znění, časté chyby a co s odkazem na platformu ODR.